Malý beskydský výlet: Masiv Ondřejníku a Skalka

08:00

Kolem Ondřejníku jsem se musela motat skoro 3 roky, než jsem se na konci roku 2019 sebrala a jala se ho zdolat. Přitom Kunčice pod Ondřejníkem byly stanicí, kde jsem nespočetkrát vystoupila z vlaku a vydala se... na druhou stranu směrem ke Smrku nebo Radhošti.



Sbohem, beskydské tisícovky


Když jsem na jaře 2017 začala občůrávat beskydské tisícovky, netušila jsem, že mi tyto hory budou brzy tak malé. Obešla jsem všechny od Lysé, Smrku (miluju ten kopec!), Tanečnice, Javorníků, přes Malý a Velký Polom, Ostrý, až po vrcholky, kde pomalu neštěkne ani pes - Magurka nebo Nořičí hora.

Když jsem byla přes Vánoce u rodičů a nechtělo se mi nikam daleko, řekla jsem si, že chci zase do starých dobrých Beskyd, které jsou ode mě půl hodinky až hodinku jízdy hromadnou dopravou. Když mi padl do oka Ondřejník, dlouho jsem neváhala. Bude to krátký výlet, ale se slušným kopcem hned na začátku.

Vzhůru na Skalku


Jako výchozí bod volím právě Kunčice, a to z taktického důvodu – mám ráda před závěrem nebo v závěru výletu něco na osvěžení. Guláš, pivo... A zjišťuji jsem, že místní pivovárek Ogar má bohužel mezi svátky zavřeno (jinak mají fakt skvělou svíčkovou!). Ale nahoře na Ondřejníku by měla být otevřená roubenka. Směr je tedy jasný.

Protože mě čeká jen 10 km, nejedu, jak mám ve zvyku, o půl 5 ráno, ale až někdy kolem osmé. Vlakem do Ostravy, z Ostravy do Kunčic. Snadno to jde i druhou stranou přes Valašské Meziříčí, volím vlak, který jede dřív.



Prakticky celou cestu jdu sama. Ačkoliv je prosinec, není žádný sníh. Ze stanice jdu celou cestu po modré. Od rozcestníku Pod Skalkou, který je přibližně v 750 m n. mořem, se nořím do mlhy a objevují se ostrůvky mokrého sněhu. Jdu tady po tenké pěšince v prudkém kopci. Mlha má kouzlo a prázdnému lesu dodává lehce strašidelnou atmosféru.

Vrchol Skalky je 3,5 km od startu v Kunčicích. Sestupuju a dostávám se do oblasti po lesní těžbě. Achjo. Zase stromy bez turistických značek, zase blátivá cesta rozrytá technikou. Držím se aplikace Mapy.cz a zase se nacházím. Cesta ubíhá fakt rychle a v dobrém rozmaru si broukám.



Po 7,5 kilometrech jsem u chaty Ondřejníček. S potěšením shledávám, že je otevřeno a vaří se. Usedám za početnou skupinku, kterou na jejich žádost vyfotím, a pak se nenechám rušit od gulášové polévky a ležáku z Beskydského pivovárku. Obluha je moc fajn, v chatě se sedí báječně, ale po více než půl hodině je potřeba sejít kolem krásné kamenné kapličky svatého Antonína Paduánského kopec a dojít do Frýdlantu na vlak.

Cestou mě zastihne nepříjemný déšť. Má stará nepromokavá softshellka poslušně nasává déšť a těžkne. Dávám se do mírného běhu a poslední 2 kilometry doběhnu s průměrným tempem 9 min na kilometr. Po tom, co dorazím do stanice, vysvítá slunce a já usedám do vlaku a usínám.

Skalka byly moc fajn, i když počasí nepřálo dalekým výhledům k Lysé hoře. No a někdy příště se zase vydám na mnou neobjevená místa, která sice nemají pomyslnou psychickou metu 1000 m nad mořem, ale určitě budou i tak stát za to. ;-)

Mapa mojí trasy zde: https://mapy.cz/s/makojedolo. S pauzami na gulášovku a kochání 3,5 hodinky. Čistý čas v pohybu 2 hod 39 min.


Mohly by se ti líbit tyto články

0 komentářů

Instagram